Tak jako ňáký ty hodnoty sou jako důležitý, že jo......

V čem je pro Tebe hodnota Divadla Kámen?


Honza A.: V setkávání. Setkávání se s lidmi, kteří mají stejný názor na divadlo... S lidmi, kteří mají jiný názor na divadlo... Konfrontace, argumentace, kompromis a konsenzus. Vznik díla, jeho předání divákům, sdílení a sklízení hodnoty díla.

Jirka K.: Jde si svou nevyšlapanou cestou.

Helena M.: Největší hodnotu Divadla Kámen vidím jednoduše v tom, že je. Existuje zhruba 15 let a celou tu dobu se upřímně snaží překračovat hranice divadla, hledat nové pohledy, přístupy, odstupy... Divákům i hercům (pokud chtějí či se o to pokusí) otevírá prostor pro nestandardní (snad i hlubší) vnímání každodenní reality či historie. Když se představení podaří, je to koncert nebo poezie, co já vím... Rozhodně je dobré být co nejblíže hercům...

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Míša P.: Co to je za intelektuální dotazy? Tak hodnota je, že se tam dá dobře tančit na jevišti, to bych jako vypíchla. Taky je dobrý, že se tam při většině her dá solidně najíst na jevišti, žádný náhražky, gumový kuřata. Žrádlo prostě, mastný pusy, ruce a tak. Pak je taky hodnotný to dílo Petrovo, to je jako docela přínos.....

Míša K.: 
LIDI - především! Ta komunita tam...pocit, že je člověk mezi "svejma"
MÍSTO - vejdu tam, zavřou se za mnou dveře a je mi dobře...taková nějaká aura, nebo co
VZTAH - mezi herci a diváky...není tam nějaká ostrá hranice....divákovi se zalíbí divadlo - stane se hercem...herec přijde jako divák - je divákem
UMĚNÍ - jasně! Petrovi scénáře, který když si poprvé přečtu, zatají se mi dech a k tomu ta podivuhodná poťouchlá forma, která sice občas svazuje tělo, ale osvobozuje ducha? duši?

Lenka Z.: V zajímavých obohacujících lidech a svébytném hledání vlastního místa ve světě divadla.

Bára Š.: To je snad věčná otázka....A zároveň tak nepodstatná... Tkví v našich vnitřcích a ve vnitřcích jiných lidí a když si někdo vnitřek zavře, netkví vůbec nic... Zkusím se ještě zamyslet, ale fakt mi nezbývá moc vteřin času, neb chodím s kbelíkem betonu nebo tvárnicema nahoru a dolů, protože chci mít do zimy novou střechu...I v tomhle tkví hodnota k(K)amene, jako v opravdovosti, když se na to někdo podívá hodně zrnitě....

Takže ňáká ta improvizace zas prej nebo co....

Text: D, C jako Cééra

Tak jako vono s tou improvizací je to vlastně docela zajímavý, že jo, protože von jako člověk zjistí, že jako se dá improvizovat fakt jako vo čemkoli, s kymkoli, kdekoli a jakkoli. No tak to je dobrý.

No jako my, když sme tohle zjistili, tak sme jako hned zase začli něco vymejšlet a hledat, jo. A jako vono hledat tady v tom rybníku, to je jako docela zajímavý. Fakt. Aspoň teda nám to tak přijde.

Takže sme prostě vyzkoumali, že se jako nemusí improvizovat jenom jako ňákym tim hrozně rozvernym herectvim, jo.... ale že se jako dá improvizovat třeba i bez pohybu, ty jo. A to byste jako viděli, jaký to je zajímavý. Jenže to neni všechno, že jo. My sme jako taky třeba zjistili, že je jako dobrý, když se ty lidi, který jako na tom jevišti s váma sou, jako dokážou vnímat a nejsou třeba vůbec vtipný.... Ale jako ne jen tak vnímat, ale jako fakt pořádně, aby jako vycejtili, kdy kam maj jít, co kde říct, jak se s kym propojit. No a to s tou vtipností, to je jako taky hustý, protože von jako člověk, když se jako na tu svojí vtipnost nezaměří jo, tak je jako pak třeba vo dost víc vtipnej než ňákej jinej člověk, kterej se na ní jako naschvál zaměří.....

No ale tak vás jako zveme 6. června v 19:30 do Divadla Kámen, protože tam jako po takový tý naší vykopávce, nebo jak my tomu...... Karkulka se to menuje... bude jako právě takhleta ukázka jako nějaký tý improvizace.

Takže my se teda těšíme a tady jako něco víc vo tom k přečtení, jestli vám jako tohle nestačilo třeba:

Ukázka našeho dalšího improvizačního zkoumání