Divadlo Kámen: Hudba, výtvarno a střevo... básnické

Sídliště Invalidovna - umění ve veřejném prostoru (sklo a pískovec)

Autorka: Helena M (převzato z Občasníku březen 2015)

Zajímavá poměrně rozměrná barevná skleněná vitráž z roku 1990 od Evy Heřmanské nese název Sport a má být mimo jiné připomenutím myšlenky uspořádat v Praze, na Invalidovně, olympijské hry 1980... Nachází se ve vestibulu stanice metra Invalidovna a dovoluji si tvrdit, že vhodně doplňuje její bílý keramický obklad. Při západu slunce krásně září, přesto si jí s pravděpodobností rovnající se jistotě všimne málokdo. Když vystupujete z metra, zůstává za vámi, když do metra vstupujete, je sice před vámi, ale pouze na pár vteřin, než vás eskalátor sveze k nástupištím... Zkuste někdy cestou do divadla či z divadla barevnou vitráž vyhledat. Odměnou vám bude chvilka hledání, ani ne tak vlastní vitráže jako spíš postav jednotlivých sportovců... Doporučuji příliš neváhat, nad stanicí se plánují nové stavby.

Sídliště Invalidovna - "Sport"

Pro úplnost informací o uměleckých dílech ve veřejném prostoru Invalidovny zde uveďme i dvě díla ze 70. let minulého století od Ludvíka Kodyma.

Před hotelem Olympik Tristar se nachází oboustranná pískovcová skulptura „Ležící“ – z jedné strany je slunící se žena, z druhé slunce s paprsky.

Sídliště Invalidovna - "Ležící"

No a v areálu základní školy P. Strozziho je socha „Studujícího chlapce“ - sedící chlapec zahloubaný do knihy v záři pískovcového slunce, dnes notně tisem obrostlého a mechem porostlého...

Sídliště Invalidovna - "Studující chlapec"

Nejen o umění ve veřejném prostoru si lze přečíst v knize Ladislava Zikmunda-Lendera Experimentální sídliště Invalidovna, která vyšla v minulém roce.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Česká moderní poezie od X

Návyk si zvyk způsobit povyk

když odvyk dělat divy

z vidin neviditelného bytí

co bývá jak hlíva v ústřicích skrytá

bez nádechu plytkého tvaru

kde mravům se říká postup

a stádo tvých tužeb

tě odvádí ze služeb

mastných cviků

když pod hlavičkou sazí

tě mrazí

jak snazší je snížit se pod linku důvěry

kterou si podlomil svou trpkou chutí

jež nutí se zadívat do sebe přes sebe

skloní se před maskou kostnatou

z mletého železa

která se patosem nazývá

jak losos do hrnce s pepřem

se vetře

a klouže jak figurka

s filtrem na pěsti

komu se poštěstí

marnit své žití

se k poblití chytí

a nepustí významu před davy svěřenců

na slávě balastu k asfaltu přivařen

tkaničkou od bot

a poslouchá příkazy z boku

kde hovězí nesvačí

bez svého sluhy jak stuhy

padají ze stropu dolů

a čekají na konec jara.

Umění ve veřejném prostoru - beton a kámen

Autorka: Helena M (převzato z Občasníku říjen 2014)

Vydáte-li se do divadla cestou kolem dnes jediného dětského hřiště na sídlišti, nemůžete minout betonovou prolézačku od J.Vacka (první obrázek). Název této prolézačky není znám, v odborných kruzích se pro podobné typy vžilo označení „kyčelní kosti mamuta“, ale to není až tak důležité. Mnohem zajímavější je fakt, že betonových prolézaček různých prapodivných tvarů, více čí méně abstraktních, působících jako volné umělecké objekty, tu u pískovišť bývalo mnoho. Postupně však jedna po druhé mizely, stejně jako pískoviště, a tak je dnes tato jediná, která ve veřejné prostoru z 60. let zůstala, proto si ji důkladně prohlédněme nebo třeba i prolezme...

První obrázek

Druhá pěkně utajená prolézačka v podobě slepice či kuřete od E. Haragsimové (druhý obrázek) se dochovala v prostoru neveřejném, v křoví areálu bývalé školky, a její osud je nyní v rukou developerů či snad skupiny nadšenců a nostalgiků...

Druhý obrázek

Vydáte-li se do divadla cestou kolem hotelu Olympik, za určitých příznivých okolností byste si mohli všimnout „Řeky“ – krásné abstraktní kamenné plastiky od M. Zeta (třetí obrázek), ale většinou si asi nevšimnete, protože je téměř dokonale obrostlá okrasnou zelení...

Třetí obrázek

Mnohé údaje o dalších veřejných plastikách a jejich autorech v širší oblasti sídliště Invalidovna a nejen tam je možné najít na stránkách www.vetřelciavolavky.cz.

____________________________________________________

Petr Spálený

Autor: Juraj Sadloň

Dnes som bol na pohovore u nižšie uvedenej firmy a vraj by mohli so mňou spolupracovať na živnosť v pozícii takého stavebného technika - /človek pre všetko / - je to taká maličká realizačná firma. Večer som si pristrihol bradu, naleštil boty a spýtal som sa Iriny, v čom je moja najväčšia slabina v oblasti psychiky. Povedala, že zo mňa vyžaruje neistota.

Tak som ráno podržal zvonček na tej firme asi pol minúty, vošiel som s lakťami pol metra od tela bez zaklopania k šéfovi, ruku som mu stiskol presne 3 sekundy a práve tak dosť pevne, sadol som si suverénne, americkým spôsobom som si prehodil nohu. Operadlo kresla som si nadstavil skoro do ľahu, hodil som na stôl diplom, životopis a živnostenský list a zadíval som sa šéfovi drzo do očí. On položil mobil a povedal mi: “Pripadáte mi taký neistý...”

Šéf tej firmy /starší ako ja o 3 roky/ ma už poslal preč, ale v poslednej chvíli sa otočil a povedal: “Počkajte, pripomínate mi speváka Petra Spáleného.” A tak sa rozpomínal na mladosť - 3 hodiny monológu - pričom nevedel prísť na to, prečo som vystriedal toľko zamestnaní, až povedal, že mám prísť aj zajtra.

Autorka: Bára Š

Koušu tě sousto po soustu

abys mi nezaskočil

jako minule

Mám s sebou bandasku

s železitou vodou na zapití

pikantních kousků

A stejně to pálí travicím traktem

Vypal mi červa až do dna

abych po smrti nemusela

přes očistec

Děkuji

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Príťažlivosť

Autor: Juraj Sadloň

Sú dni, keď je na našej stavbe v Častej taký vietor, že aj veľké stromy sa ukláňajú v páse. Neinformovaný cudzinec z vesmíru by si zapísal do knihy poznámok o vetre: "stromy sa kývajú a tým robia vietor".

Kupola hmly a oceľovosivé oblaky obklopili stavbu fengshuistického domčeka tak tesne, že aj zvuk sa tak divne odráža od tých umelých stien, iba náš sklad náradia - ponorka Nautilus tak trochu vyniká z tej šede svojou červenou farbou.

Zo stromov zmizla polovica lístia a aj ten zvyšok nestojí za veľa.

Posledné jablká v susednej záhrade sa vzdávajú tej sile, ktorú tak pekne opísal Newton. Táto sila ich napokon odtrhne z konára a dopadnú na zem s takým tupým bubnovaním. Podľa toho geniálneho chlapíka, čo vymyslel príťažlivosť, sa počas pádu jablka k zemi priblíži aj Zem k jablku, ale háčik bude asi v hmotnosti jablka a Zeme./Zákon vzájomného pôsobenia dvoch telies

- Keď pôsobí jedno teleso na druhé silou, pôsobí aj druhé teleso na prvé rovnako veľkou silou opačného smeru./

Čo by sa stalo, keby sa zhmotnili všetky nemravné myšlienky starcov a pôsobili na Zemeguľu tak, až by ju zastavili a roztočili opačným smerom. Tak asi po 35 otáčkach okolo Slnka by som bol opäť nemý 20 ročný mladík s hlavou sklopenou a s pohľadom zabodnutým na špičky svojich topánok, červený až po uši a Irina by ma preto opäť milovala. Ja by som stále premýšľal o tom, ako veľmi zároveň chcem aj nechcem spoznať to tajomstvo, prečo ma Irina tak priťahuje a prečo o tom sir Newton vôbec nepíše.

_______

Pavel M píše básně...
pod pseudonymem Karla Smržová

Touhou zmáčené duši v
něžném bílém těle, višním rtů
a jiskrám modrých očí,
hříchům z lůna slunovratu.

Klínu oddanému chtíči,
ňadrům ve vlnách se dmout,
být otrokem svých pudů a
pro lásku svou bloud.

Smyslností rozkoše a k vášni
slepě splanout, v procitnutí
snění z těch chutí svého těla,
pro srdce potřeb vlastnit, mít
tebe jen bych chtěla...

Sídliště Invalidovna a keramický ateliér

Autorka: Helena M (převzato z Občasníku duben 2014)

Mříž

Že Divadlo Kámen působí ve studiu nacházejícím se na východním okraji sídliště Invalidovna, tedy v Karlíně, tedy přibližně 200 metrů od stanice metra Invalidovna, tedy vlastně ne zase tak daleko od centra města, je asi už poměrně známé.

O tom, že se sídliště Invalidovna může pyšnit tituly „jedno z nejstarších“, „jedno z nejmenších“ a především

„experimentální“, jsme už psali v občasníku v roce 2007.

Nádoba na zeleň

Co jsme však ještě nikdy nezmínili, je fakt, že na sídlišti Invalidovna se od dob jeho vzniku (tedy od šedesátých let 20. století) nachází poměrně velké množství veřejných plastik. Nejpočetněji je zde zastoupena keramika (mříž, fontána, nádoby na zeleň) trojice autorek L. Hladíkové, D. Mírové a M. Rychlíkové. Jen málokdo si při cestě do divadla ze zastávky metra či tramvaje nevšimne keramické mříže, jejímž základem je dutý válec v různých tvarových obměnách a různých délkách, či vypuštěného bazénku s keramickou plastikou uprostřed, které obyvatelé Invalidovny či Karlína neřeknou jinak než SLON. Slona připomíná především proto, že zde část plastiky chybí, původně spíš prý snad připomínala ptáky na vodní hladině. Nádoby na zeleň ve tvaru krychlí či kvádrů a také jednoho válce roztroušené po celém sídlišti již nejsou tak nápadné. Více si o těchto keramických dílech můžeme přečíst například v článku Umělecké poklady na sídlišti Invalidovna na www.karlinsobe.cz.

Slon

Nádoba na zeleň

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Tri oriešky pre Popolušku

Autor: Juraj Sadloň

Smiala sa ako sa smejú iba deti a ľudia s čistým svedomím,

Povedal som jej, že som blázon a že ju milujem

Smiala sa ešte viac a vraj že stále vtipkujem,

Prišla preoblečená  za chlapca,

Povedal som, že to nie je preoblečenie,

Taký krátky kompliment,

A nech si zoberie šaty z orieška pre Popolušku,

Potom bude princezná, ja budem princ.

Ale iba vtedy ,keď ma pobozká, keď budem preoblečený za žabu,

Potom sa všetko dobre skončí

a odcválame na gaštanovom koni.

–––––––––––––––––––––––––––––

O čase

Autor: Juraj Sadloň

Čas nie sú hodinky na zápästí boha,

Aby si na ne poťukal a ukázal na teba,

Že tvoj čas už vypršal,

Boh ani nehrá v kocky ani karty,

to by podvádzal a hádzal samé  šestky a esá.

Podľa toho, s kým by hral a čo by bolo v banku

Preto sa minúta zdá večnosť,

A život plesnutie bičom,

Podľa toho , či ho na konci jeho času niekto čaká.

Molitan s chutí pomeranče

autorka: Adléta

Chcibýtjensámstím

conemámsenemůžusrovnatbeztohoanižbyčlověkvědělže

mástoprocentnípravduotomcovíadělákdyžpletezmozkusvéhopřítelesítě

proslonynapaluběveřejnédopravyspocitemhanbyašpatnéhochování

sněkýmkdohledánahotutamkdezvířataspíanarozdílodvšeho

bymohlběhatpodnebemplnémraketasluncemvíženenínikdydost

všechpěknýchchvilkterésenedokáževznášetvoblecíchmořskýchšišek

nadhlavamibožskýchkloboukůkterékaždýpojídávždypotřetímpůstu

bezobavzkoncesvětanapoliplnémbramborseslupkou

kterápřipomínávěčnémalováníštětcembezbarvyavodyprovšechnykrásy

naplanetěvplanetáriuuběžeckýchholíspolibkemodmatkysotcemajehostrýcem

kteřímajíkpolitovánívšechsvýchobjevůnahlaváchmolitanschutípomeranče.

Sám bez člověka dělá přítele dopravy a spí pod sluncem, které dokáže vždy na poli věčném polibkem objevů.

...

Autor: Juraj Sadloň

Dnes ráno si pred cestou do práce Irina nasadila svetielkujúce červené rohy a robila čerta. Naša susedka oproti trpí tiež nejakou chorobou, najskôr stihomamom, pretože keď zamkne, tak ešte minimálne 5 minút otáča kľúčom a myká kľučkou na svojich dverách- či naozaj zamkla. Irina vtedy čaká pri dverách a počúva,/ z vnútornej strany/ či to už prestalo, aby mohla odísť do práce - keď susedka odíde. Irinin otec vyskakoval z okna /na prízemí/ smerom do dvora, aby sa nemusel stretnúť s nepríjemnou návštevou. Ale Tomáš to z nás dotiahol najďalej. Keď už bola návšteva na dvore/v Lužiciach/ a on nemohol nepozorovane odísť do bezpečia, natiahol si v dielni na hlavu svokrov kabát a sedel nepohnuto sklonený za stolom, predstierajúc, že tam nie je. Takmer sa dalo uveriť, že ten plášť z detských rozprávok ho naozaj robí neviditeľným, ako sa z úžasom chodila presviedčať naša návšteva. Teraz už dokáže splynúť so stromom alebo s múrom tak, že ho nenájdeme.

NEČAS

Autorka: Bára Š

Nečas

Je načasované příměří

Nic moc s ním nenaděláš

Můžeš se s ním smířit

Hledat útočiště

V teple čehokoliv

A třeba pak můžeš být vděčný

Žes ho našel

Sám v sobě

Bára Š

_

Tak třeba výstava...

Autorka textu a výstavy: Kristýna S

Začalo to před dvěma lety po poslední výstavě. Zamluvila jsem si termín další výstavy a tím si zajistila, že nebudu lenošit. Jenže člověk míní…a Alžběta, třeba od A, to zařídila jinak a trochu změnila mé umělecké záměry.

Takže co? Když mi došlo, že dny se krátí a termín výstavy se neúprosně blíží, koketovala jsem s myšlenkou, že výstavu zruším. Ale to mi zase přišla škoda, když už jsem na termín tak dlouho čekala. Ve chvíli, kdy jsem byla rozhodnutá, už bylo pozdě. Takže i přesto, že Alžběta není jen tak obyčejná dcera, ale celkem energická nespavá céra, jsem si řekla, že to dám.

Fajn, výstava bude. Ale výstava čeho? Malovat jsem nemohla, fotit jsem nestíhala. Už nějakou dobu mi to vrtalo hlavou…co teda vystavit? Nevyspalá unavená jsem vymýšlela dál. Zaměstnala členy rodiny, když jsem jim své plány přednášela. Jasně, mohlo to být cokoli (třeba výstava fotografií mé dcery, to by jistě bylo zajímavé, i když pravděpodobně jen pro mě, nebo fotografie z parku, kde jsem poslední dobou trávila hodně času uspáváním dítka a občas něco vycvakla do mobilu)…ale mohlo to být taky trapný…nebo bulvární…nedokonalý…a to jsem nechtěla.

Nakonec jsem to vymyslela. Ze svých cest po světě udělám výběr zajímavých fotek a nainstaluju je zajímavým způsobem (doufám). No a pak už jen zvládnout stres, jak to stihnu, jak to všechno stihnu…vybrat fotografie, vytvořit pozvánku, vymyslet text, vyvolat fotografie, objednat instalační potřeby, vše nainstalovat, připravit vernisáž a je to.

Děkuji všem za pomoc. A hlavně za trpělivost!

Výstava "Z cest z měst" k vidění v Galerii Divadla Kámen od 1.11.2013 do 31.1.2014

Více o výstavě na www.divadlokamen.cz nebo na stránkách autorky Kristýny Suché.

Fotografie z vernisáže výstavy 3.11.2013

Kristýna S a Alžběta

Barbora Š a Alžběta

Helena M a Kristýna S se sklenkou dobrého vína

Adéla M s houslema

Lenka Z jako návštěvnice vernisáže fotografií Kristýny S

Výstava fotografií "Z cest z měst"

__________________________________

EKLEKTISMUS

autor textu a fotografii: Helena Hedvika

Někde (kdesi) na úplném pozadí scénáře nejnovější hry Divadla Kámen se nachází eklektická vila v Poděbradech. (Nová hra se jmenuje Výhled na řeku Labe, premiéra v lednu 2013).

Eklektická vila v Poděbradech

Jedná se o vilu, kterou do dnešní podoby pro geometra Josefa Obereignera z původně barokní opukové stodoly přestavěl architekt Josef Fanta v roce 1898. Poněkud tajemný nádech vile dodává nejen opuka, ale také štít do ulice s nápisem „Komu se nelíbí za moje na mým, nechť sobě postaví lépěji na svým“ a s reliéfy Panny Marie, sv. Prokopa a Jana Husa...

Štít eklektické vily v Poděbradech

Eklektismus (také eklekticismus či historismus) - V architektuře označení pro umělecký směr vzniklý ve 2. pol. 19. st. a přetrvávající až do počátku 20. st. Umožňuje spojovat na jedné stavbě prvky různých historických slohů. Porušuje obvyklou harmonii a proporce jednotlivých historických slohů.

________________________

Óda na beton

Přinesl jsem nějaké ty artefakty

Autor: Michal Hvězda

Chceš chodník mít

anebo strop snad?

Chceš spěšně odejít

anebo snadno postát?

Já chodil jsem dlouho po hraně,

dnes už jen na beton kreslím.

Je krásný, přehnaně

- a já tak mnohé nesmím.

Zábrany dnes se volí,

tak hrubé, tak pohodlné

jak žárovka v poli.

I přesto přijímám tě cele.

I nůše milosti tvé, plné.

I přes betony v těle.

________________________________

VETŘELCI A VOLAVKY

Autor textu a fotografií: Helena Hedvika

Výtvarno tedy jako výtvarné umění a tedy jako například i VETŘELCI A VOLAVKY.

veřejný prostor - Praha – 70.léta – 80. léta – normalizační socha – objednávka společenského charakteru - výzdoba – čtyřprocentní umění – estetická dominanta – sídliště – poliklinika – obchodní dům – správní budova – neutrální figurální motiv – rodina – sport – práce – stylizovaný námět – flora – fauna – abstraktní dekorativní objekt – bizardní kombinace - originální objekt – autor – klíční kost mamuta – triffidi – vetřelci – volavky – rozpačité dědictví

Muž s kamenem (pískovec)

Stránka www.vetrelciavolavky.cz mě tedy jako rozhodně zaujala a tedy jako možná asi dokonce někomu pomůže zorientovat se ve výtvarnu doby nedávno minulé... No rozhodně tedy jako fandím snaze umělecké skupiny o systematickou dokumentaci a popularizace rozpačitého kulturního dědictví a jen tak jako mimochodem pár zajímavých kousků se nachází i ve veřejné prostoru v těsné blízkosti Divadla Kámen...