čtvrtek 23. února 2012

Deset let zkoumání MINIMALISMU - část druhá


........Od začátku jsme věděli, že mají-li vznikat velké síly, musíme umět pracovat s rozložením sil na jevišti a v hledišti, rytmem a vyzařováním energie. V prvních letech jsme tedy například celou zkoušku i déle řešili, jestli dva proti sobě stojící herci mají stát na dva nebo dva a čtvrt kroku od sebe, jestli se mají vzájemně dívat do očí stále nebo s občasnou odchylkou směru pohledu, jestli nepatrné vychýlení směru ramen vlevo od středu stojícího herce směrem dozadu bude znamenat ztrátu většiny energie směrem k levému vrchnímu zadnímu rohu nebo jestli se právě díky tomuto odchýlení vhodně uvolněná energie odrazí od stropu nad levým vrchním rohem a od okolních stěn a důsledkem bude zahuštění prostoru a současně zvýšení jeho kapacity k příjmu další energie, takže se nakonec energie i napětí zahustí a rozvíří s převažujícím šroubovitým pravotočivým pohybem natolik, že takové drobné odchýlení směru ramen přinese namísto ztráty energie onu žádanou sílu.

Také jsme věděli, že každý šum vznikající nepřesnostmi nastudování nebo hereckých akcí zastiňuje to, co má herci i diváky hýbat. Snažili jsme se tedy o extrémní čistotu. Zbytečný pohyb článkem prstu byl zakázaný, mrkání nevhodné, dýchání jsme vnímali téměř jako nutné zlo. Dalšími nesnesitelnými šumy pro nás byly různé hluky: klimatizace, v dáli projíždějící vlaky, policejní houkačky... Jednu dobu jsme vážně uvažoval o tom, že si pro divadlo pronajmeme protiatomový kryt, do něhož žádné hluky nedoléhají...

Chtěli jsme prostě divadlo bez šumů. Postupně jsme došli k tomu, že klid skutečně potřebujeme, ale vzdálené houkačky, kročeje nad námi ani ohňostroje v okolí nás už tolik neznervózňují.

Protože jsme se tak intenzivně zabývali velikostí, směřováním, rozložením, rytmem a změnami sil, a prohlašovali jsme, že vše ostatní, jako například téma a motivy, děj, vývoj postav a podobně, jsou jen nástroji sloužícími práci s těmi silami, vznikla o nás fáma, že se snažíme o divadlo čisté formy, tedy divadlo jsoucí pouze formou s vyprázdněným obsahem........

Autor příspěvku: Petr Macháček (režisér Divadla Kámen)

1 komentář:

Pište, co hrdlo ráčí!